Konstelace je děj. Postavy přicházejí do pole, mění místo a směr, někdo vysloví důležitou větu a celé rozestavení se během několika minut promění. Fotografie zachytí jednu polohu. Poznámky připomenou několik okamžiků. Vzájemný pohyb, pořadí změn a souvislosti mezi nimi však obvykle zmizí.
Záznam konstelací JakToMám vzniká proto, aby bylo možné zachytit nejen výsledný obraz, ale i cestu, která k němu vedla.
Není to nástroj, který konstelaci vykládá nebo rozhoduje, co „znamená“. Je to pracovní záznam: digitální pole, časová osa událostí, zvuk, poznámky a uložené scény v jednom celku. Konstelaci lze později znovu přehrát, prohlédnout ve 2D nebo 3D, otevřít při supervizi, použít při výuce nebo vložit jako přehrávač do webové stránky.
Do pole lze přidávat osoby, role, pocity, abstraktní témata, místa i další prvky. Každá postava má své pojmenování, typ, polohu, směr a tělesnou pozici — může stát, sedět, klečet, ležet, uklánět se nebo například plakat.
Při práci lze průběžně zaznamenávat:
Každá změna se zapisuje do časové osy. Výsledkem proto není jen závěrečné rozestavení, ale rekonstruovatelný průběh celé práce.
Postavy je možné stavět a přesouvat přímo na ploše. Když ale facilitátor současně sleduje skupinu, vede proces a poslouchá zástupce, nemusí být práce myší nebo dotykem vždy nejpohodlnější. Recorder proto umí také textové příkazy.
Do příkazového pole lze například napsat:
Postav Máma dva kroky za Táta.
Máma zády k Táta.
Máma klečí.
Máma: Tady se bojím.
Vztah Máma Táta velmi silný konflikt.
Scéna: první rozestavení.
Příkazy mohou postavu vytvořit, přesunout, otočit, změnit její pozici nebo barvu, zapsat výrok, vyznačit vztah či uložit novou scénu. Lze jich vložit i více pod sebe a provést je jako dávku. Poslední příkaz je možné vrátit zpět a vestavěný slovník ukazuje podporované formulace.
Text navíc není nutné psát. Mikrofon umí nadiktovat zadání konstelace, poznámku, komentář ke scéně, výrok i samotný textový povel. Rozpoznaná řeč se nejprve objeví jako text, který lze zkontrolovat a upravit. Diktování tak neslouží jako tajemný „hlasový výklad“, ale jako rychlejší způsob zápisu.
Samostatné tlačítko REC umožňuje nahrávat souvislý zvuk sezení. Události v poli dostávají časovou značku, takže při pozdějším přehrávání může být slyšet rozhovor a současně vidět, jak v dané chvíli vypadalo rozestavení.
To je podstatný rozdíl oproti fotografii nebo běžnému audiozáznamu. Fotografie neukáže, co předcházelo změně. Samotný zvuk zase neukáže, kdo kde stál a ke komu byl otočený. Recorder obě vrstvy propojuje.
Nahrávání samozřejmě vyžaduje vědomý souhlas všech zúčastněných a odpovídající zacházení s citlivými údaji. U supervizních a výukových materiálů je namístě anonymizace a jasná dohoda o tom, kdo smí záznam vidět.
Záznam lze procházet po jednotlivých událostech, přeskakovat mezi uloženými scénami nebo jej přehrát jako sled změn. Při návratu do libovolného bodu časové osy se obnoví tehdejší poloha, orientace, pojmenování a stav postav.
Stejnou konstelaci lze sledovat dvěma způsoby:
Nejde o dvě různé konstelace. Oba pohledy zobrazují stejný záznam a lze mezi nimi přepínat.
Při supervizi se konstelace často rekonstruuje z paměti facilitátora. Ta přirozeně zvýrazní silné momenty a jiné detaily potlačí. Záznam umožňuje vrátit se ke konkrétní sekvenci a ptát se přesněji:
Recorder supervizi nenahrazuje. Poskytuje jí však přesnější materiál. Supervizor nemusí pracovat pouze s vyprávěním o sezení, ale může sledovat jeho anonymizovanou rekonstrukci, vybrané scény a případně i odpovídající část zvuku.
Recorder lze používat i bez živého sezení. Pomocí textových příkazů nebo přímého rozmístění je možné připravit modelovou konstelaci, ukázat několik variant téhož systému nebo vytvořit výchozí scénu pro pozdější práci.
Takový model může sloužit například k:
Díky tomu nemusí být ukázková konstelace pokaždé znovu ručně stavěna od začátku.
Ve výuce konstelací bývá snadné ukázat závěrečný obraz a obtížné předat rozhodování, které mu předcházelo. Časová osa umožňuje rozdělit práci na jednotlivé kroky, zastavit ji a diskutovat o alternativách.
Studenti mohou sledovat změny postavení a orientace, výroky, poznámky facilitátora i přechody mezi scénami. Učitel může záznam zastavit před důležitým zásahem a položit otázku: „Co byste udělali teď?“ Potom lze pokračovat a porovnat návrhy se skutečným průběhem.
Jeden záznam tak nemusí být jen dokumentací sezení. Může se stát opakovaně použitelnou případovou studií.
Uloženou konstelaci lze zpřístupnit v zabezpečeném přehrávači pouze pro čtení. Ten je možné vložit do podporované webové stránky podobně jako video. Návštěvník pak může přehrát průběh, přecházet mezi scénami, přepnout 2D a 3D pohled nebo si otevřít záznam na celou obrazovku, aniž by mohl původní konstelaci změnit.
To otevírá nový typ obsahu: článek nemusí dynamiku pouze popisovat slovy a několika obrázky. Může obsahovat samotný rekonstruovaný děj. Stejným způsobem lze připravit online lekci, metodickou ukázku nebo komentovanou kazuistiku.
Rozpracovanou nebo dokončenou konstelaci lze uložit do uživatelského účtu. Vedle toho je možné stáhnout:
.jtmrec, který může obsahovat také zvuk.Projektový soubor lze později znovu otevřít a pokračovat v práci. Otevřený datový formát zároveň umožňuje vytvářet konstelace programově, převádět do něj jiné zdroje nebo nad záznamem stavět další nástroje.
Záznam konstelací nemá rozhodovat, která intervence byla správná, co klient „opravdu“ prožívá ani jak má být obraz vyložen. Neověřuje pravdivost konstelace a nenahrazuje zkušenost facilitátora, supervizora ani účastníků.
Jeho síla je jinde: udržuje dohromady prostor, čas, řeč a proměnu. Díky tomu se lze ke konstelaci vrátit bez předstírání, že si všechno pamatujeme přesně. Můžeme ji znovu vidět, zpomalit, rozebrat, učit se z ní — nebo ji bezpečně ukázat druhým.
Záznam konstelací je dostupný na zaznam.jaktomam.cz.
Projekce symbolů odhalí, jak vidíš svůj svět – bez správných a špatných odpovědí.
Spustit test